Geniálně vymyšlená, jednoduchá scéna, které ovšem neschází naprosto nic. Loď s názvem ´Africká královna´ vévodila jevišti a na ní a kolem ní pouze dva pasažéři. Na první pohled velice nesourodá dvojice. Linda Rybová alias Rosie Sayerová, spořádaná dcera z počestné farmářské rodiny a Hynek Čermák coby Charles Allnutt, ostřílený lodník, který chce na své malé lodi v klidu dožít i přes právě zuřící 1. světovou válku.

Známý příběh Cecila Scotta Forestera se dočkal neméně známého filmového zpracování, v němž zazářila Katharine Hepburn (pro niž to byl její první barevný film) po boku Humphreyho Bogarta. Oproti filmové verzi však adaptace Věry Maškové, s níž přijelo do Jablonce Divadlo Palace Praha,  nabídla citelně svižnější polohu a vtipnější dialogy. Zatímco film sází na lyrickou stránku příběhu, na divadle si přerod dvou zcela rozdílných osobností v partnery v tom nejhlubším slova smyslu  užijeme s větší zábavou. Nutno dodat, že jde o dokonale obsazenou hru, kdy Hynek Čermák jako by se pro role ´dobrosrdečných chlapáků´ narodil a tudíž působí neobyčejně přirozeně. Možná tomu napomáhá i jeho holý zadek, který není pro vývoj děje úplně bezvýznamný. Oproti tomu Linda Rybová skvěle ztvárňuje ctnostnou a věřící ženu, která touží po dobrodružství a toho se jí dostane měrou vrchovatou. Linda svoji proměnu dokázala uchopit za správný konec, byla  milá, strohá, dojemná i cynická, ale především bylo patrné, že herci na sebe ´slyší´ a na pódiu to mezi nimi jiskří. Však to také na výsledku bylo znát. Scéna drahý Bože / milá lodičko neměla chybu, stejně jako celé představení a pokud bych si měla vybrat nejlepší divadelní příběh roku o lásce s humorným nadhledem, byl by to právě tenhle. (ims)