Z větší části zaplněný kulturní stánek zažil zhruba dvouhodinový koncert české stálice populární hudby, při němž emoce stříkaly na všechny strany, veselé písně střídaly ty tklivější a Jitčiny nejnovější skladby slavily úspěch stejně jako ty notoricky známé. Však také publikum, v němž se sešla především střední a starší generace, spustilo brumendo již od prvních tónů. A možná by se dnešní mladí měli přijít podívat, jak dobře se jejich rodiče a prarodiče umí bavit.

Již od prvních minut rozehrála dvojice Donutil - Krönerová excelentní herecký koncert. V jejich podání dostávají postavy takovou míru uvěřitelnosti a smysluplnosti, že se jejich sny rázem stávají zářivějšími a propady naopak hlubšími, než se mi dříve zdálo. Po střechu napěchované divadlo ani nedutalo a dramatickou atmosféru přerušilo během, bezmála dvouhodinové hry, smíchem asi dvakrát. Byly to okamžiky, kdy jsme se všichni potřebovali nadechnout. Možná i díky těmto momentům se představení trefilo přesně do středu a zůstalo tak tětivou, jenž kruh sice neuzavírá, ale protíná, přičemž prochází středem bez sebemenší odchylky. Za zmínku stojí i scéna, která se zpočátku zdála tak úsporná, až se mi nechtělo věřit, že je pod ní podepsaný známý kreativec David Marek. Ten ovšem dostál své pověsti a z původně nudného kvádru vytvořil dokonale proměnlivý a přizpůsobivý kolorit děje.

"Proč hrajete stále ten historický swing?" Ptávají se prý lidé Ondřeje Havelky. "Protože si zkrátka nemůžeme pomoct," odpovídá nestárnoucí zpěvák. A my jsme za to rádi. Ondřej Havelka a jeho Melody Makers patří bezesporu do zlaté pokladnice české kultury. Jejich hudba je živelná, sršící energií, veselá i naléhavá a především tuze, tuze dobrá. Dvouhodinový koncert šlágrů nylonového věku doslova rozpohyboval Městské divadlo Jablonec nad Nisou. V zaplněném stánku se zpívalo, podupávalo do rytmu, i tleskalo. A to nejen na jevišti, ale i v hledišti.

České operní klasice nechybělo v libereckém podání vůbec nic, všichni byli excelentní, emotivní i doslova živočišní ve svých rolích. Není divu, že nám všechna tři dějství utekla jako voda a závěrečných opon bylo bezpočet. Jakobín se sice neobjevuje v nastudování českých divadel tak často jako třeba Rusalka, ale pokud si chcete dosalova vychutnat každý tón i emoci s Dvořákem spojenou, je právě toto nastudování tím pravým ořechovým. Jak v úvodu uvedl Pavel Žur, byl Dvořákův Jakobín opravdu překrásným úvodem do letošního festivalu, který opět rozezní jablonecká zákoutí a prostranství krásnou, kvalitní a rozmanitou hudbou. Děkujeme, bylo to bravurní.

Ve stominutovém pořadu protagonisté kulturní stánek přesvědčili, že život sranda je, a to prostě za každých okolností. Publikum se smálo nepřeberné řadě vtípků a lehce lechtivých básniček, oceňovalo pohotovost a vtip všech protagonistů, kterým ovšem jednoznačně vévodila nestárnoucí Uršula Kluková. Pokud budu mluvit za sebe, příjemně překvapil zápasník MMA Karlos Vémola, jenž v dokonale padnoucím obleku přidal několik historek a dokázal tak, že mu rány na hlavu, jež jsou v jeho světě obvyklé, žádné škody nenadělaly.

Dokonale dopilované byly nějen dialogy, ale i grimasy, pózy a pohybové sekvence. Ztřeštěná jízda, původně rozehrávající banální zápletku, se dostává do obrátek velmi rychle a v nastalém tempu nepolevuje ani na chvíli. Co udělá žena, když její manžel zapomene na její narozeniny? A je problém opravdu pouze v tom momentě? Každý z nás si díky tomu jistě připomene zážitky z vlastního manželského soužití, k čemuž výrazně napomáhá vzájemnost Tatiany a Vojty, z nichž doslova číší symbióza.

"Dopředu bylo jasné, že turné zahájíme právě zde, v mém milovaném jabloneckém divadle. Vždyť právě tady jsme přesně před rokem, v době covidově akulturní, natočili zcela ojedinělý koncert s Českou televizí, pod režijním vedením Michaela Čecha, který s velkým úspěchem odvysílala ČT Art v prosinci loňského roku," uvedl hned v úvodu Jan Smigmator a doplnil, že šlo o nadupaný televizní speciál, kdy stál zpěvák zády do hlediště a díky tomu se divadlo v televizi ukázalo v celé své kráse.

Dechberoucí podívaná. Režie Petera Gábora vsadila na přepečlivé vykreslení rozdílů mezi ženským a mužským vnímáním světa a nabídla bravurní herecké výkony. Především Jitka Smutná doslova excelovala v roli matky pěti synů, o než po ztrátě manžela postupně přichází. Jsem přesvědčena, že děj hry není třeba popisovat, jelikož jej všichni známe do detailu. Ovšem v souvislosti s událostmi posledních týdnů a měsíců dostává děj nový rozměr a my se nestačíme divit, jak moc byl Čapek nadčasovým. Vlastenec, charakterově pevný muž, úžasný spisovatel a vlastně vizionář, jelikož jeho dílo je zkrátka nesmrtelné a jeho dosah je stále stejně silný.

Když se v programu Městského divadla Jablonec nad Nisou objevil titul notoricky známé Nikolaje Vasiljeviče Gogola Revizor, rodiče letošních maturantů zajásali. Tohle představení nabídne mladým zábavnou formu pochopení díla jednoho z nejznámějších ruských klasiků. Kdo však četl divadelní ferman podrobněji, zajásal ještě víc. Pod hlavičkou Divadla ABC Praha je totiž coby režisér podepsán úžasný David Drábek, což jasně deklaruje, že hudbu má na svědomí Darek Král. Právě dlouholetá spolupráce obou autorů dodala punc skvostného zážitku této, už tak krásné hře. Králova hudba dokáže vyburcovat emoce na entou a Drábek přidá ruskému klasikovi hru s češtinou, se slovíčky, i kolorit doby, jež dokáže namíchat tak dokonale, jako by se vše dělo tady a teď. K tomu má neobyčejný dar, obsadit do rolí protagonisty, kteří vás zkrátka a dobře doslova uhranou.

Hořká komedie o setkání, které bylo nevyhnutelné, ale přesto dokázalo překvapit, nabídla neotřelý pohled do světa rodinných vztahů, měnících se nejen postupem let, ale i změnou světového řádu. Základní osu příběhu tvoří dvojice matky s dcerou, (matka Marta - Zlata Adamovská, s dcerou Evou - Anežka Rusevová), které bydlí v panelákovém bytě, jež rodina užívá od nepaměti a na jehož obnovu jaksi nebyl čas ani peníze. Po smrti Martiny matky se však objeví v domácnosti Helena - Ilona Svobodová, která ne zrovna příjemnou atmosférou rodiny pěkně zatočí. Kdo je tajemná Helena? Jak to vypadá s Evinou svatbou? Jak je to s Martiným manželem a odkázala snad zemřelá rodině nějaké dědictví? O tom všem vypráví bezmála dvouhodinová hra, kde se bez přestání smějete větám, jenž doma denně používáte.