Je milosrdná lež lepší, než krutá pravda, a nebo je jakákoli pravda lepší, než blahosklonná lež? Měli bychom si v partnerství říkat pravdu, nebo je občasné zalhání ku prospěchu věci? Takové téma, dovedené ad absurdum, nastudovalo Divadlo Verze. Pod režijním vedením Thomase Zielinského s ním do Městského divadla Jablonec nad Nisou přijela čtveřice protagonistů. Dokonalá Petra Špalková coby paní domu Alice, její jevištní partner Paul, Petr Lněnička a dvojice přátel, jež k ním přijde na večeři, byla prezentována Evou Kodešovou v roli Laurence a Janem Dolanským v roli jejího manžela Michela.

Milovníkům klasické hudby připravilo Městské divadlo Jablonec nad Nisou skutečnou lahůdku. Na prknech našeho krásného secesního stánku se představilo Lobkowicz trio ve složení Lukáš Klánský (klavír), Jan Mráček (housle) a Ivan Vokáč (violoncello). V koncertním programu, rozděleném na dvě části, zazněla hudba Vítězslava Nováka, a to Trio quasiuna Ballata, op. 27, Josefa Suka, Trio c moll, op. 2 - Allegro, Andante a Vivace a po přestávce přišel na řadu Antonín Dvořák a jeho Klavírní trio č. 3, f moll, op. 65, resp. Allegro ma non troppo, Allegretto grazioso, Paco adagio a Finale. Allegro con brio.

V rámci Krajské postupové přehlídky dětských školních pěveckých sborů 2022, respektive jejího jedenatřicátého kola, vystoupila v Městském divadle Jablonec nad Nisou bezmála desítka dětských pěveckých sborů celého Libereckého kraje (zástupci ze škol, gymnázií, ZUŠ, DDM), aby zde předvedla to nejlepší ze svého repertoáru a ukázala tak práci sboru za poslední období.

Při příležitosti Dne učitelů připravuje jablonecký magistrát každoročně kulturní poděkování všem pedagogickým pracovníkům. Nejinak tomu bylo i letos, kdy si kantoři mohli v Městském divadle Jablonec nad Nisou vychutnat veleúspěšnou komedii francouzské scénáristky Carole Greepové ´Úhlavní přátelé´, kterou přivezlo na místní prkna Komorní Divadlo Kalich.

Každopádně patří hra Pierra Palmade v režii Jakuba Nohy, kterou do Městského divadla Jablonec nad Nisou přivezlo Komorní Divadlo Kalich, k tomu nejlepšímu, co jsem v poslední době viděla a záměrně se vyhýbám obsáhlejšímu popisu. Zhruba devadesátiminutové představení byste si neměli nechat ujít. Obě herečky si právem vysloužily spontánní standing ovation zaplněného kulturního stánku, který poprvé po dvouleté pauze zdobilo několik stovek spokojených úsměvů. Jako by smysl hry přesně korespondoval s odložením roušek. Bravo. (ims)

Režisér Milan Schejbal vsadil nejenom na prvotřídní herecké výkony, ale i dokonalou scénu Adama Pitry a povedenou hudbu Ondřeje Brouska, a velmi věrohodně tak dokázal nastolit atmosféru malé rybářské vesničky na jihu Itálie, kde to ševelí neustále. A kdyby jenom ševelilo, tam se klevetí, křičí, řve, ale i raduje a miluje takřka bez přestání. Pokud se chcete na moment ocitnout ve světě vyjadřovaných emocí, nepotlačovaných pocitů a extrovertních povah, je pro vás Poprask na laguně tou pravou zábavou.

S velmi povedeným představením Divadla Ungelt přijela do jabloneckého kulturního stánku trojice protagonistů Jan Holík, Martin Písařík a Petr Stach. Zaplněnému hledišti nabídli komediální oslavu přátelství, přírody a života, jak zní originální popisek ke hře Petera Qultera. Já osobně jsem v příběhu, jenž vznikal pod režijním vedením Pavla Ondrucha, viděla spíš příběhy jednotlivých povah, které se právě díky přátelství propojují a zdánlivé přednosti i slabiny každého z nich se stávají ´normálními´ právě díky vazbám, které skutečné přátelství nabízí. Diváci si mohou vybrat osobu, v níž se najdou, ale domnívám se, že právě ten kolektiv, spolupráce, nadhled a pochopení jsou na celém příběhu to nejkrásnější. Rovněž výkony všech tří aktérů byly více než dokonalé, velmi uvěřitelné až civilní, čímž dokázaly navodit atmosféru, jenž ve svých kamarádských partičkách všichni známe.

Jablonecký klavírní koncert Jana Čmejly měl dvě části, přičemž první patřila hudbě J. P. Rameau a Ludwiga Van Beethovena a po přestávce přišli na řadu Frederick Chopin, G. Ligeti a Sergej Prokofjev. Nutno dodat, že projev devatenáctiletého mladíka s moderním účesem je neskutečně vyzrálý, emotivní a celým tělem prožitý. Speciálně něžné a romantické pasáže jsou doslova excelentní a není divu, že se publikum mohlo utleskat a jak jsem již zmínila, vestoje si vynutilo i dva přídavky. (ims)

Hereckým koncertem se dá nazvat hra pro jednu herečku Můj báječný rozvod, v níž doslova exceluje krásná a úžasná Eliška Balzerová. Ta se v laskavé komedii, věnované všem, kteří ne vlastní vinou zůstanou ve zralém věku sami, objevila hned v osmnácti rolích. Dokonale propracovaná gesta, která jakoby mimoděk a bez přehrávání dokázala evokovat situace, v nichž se obvykle využívá poměrně obsáhlých proklamací. Neuvěřitelně empatický, milý, uvěřitelný a zároveň energický a oduševnělý projev, si získal obdiv nejen přítomných dam. " Hodně jsem o téhle hře slyšela, zbožňuje ji moje kamarádka, která ji viděla již třikrát. Přestože žije v Brně, je tu dnes se mnou," usmívala se Iveta z Nové Vsi a dodala: "Na internetu jsem si pročítala recenze a mimo řady pochvalných tam bylo napsáno, že téma ocení leda rozvedené padesátnice. Já jsem šťastně vdaná a ještě mi není čtyřicet. A jsem nadšená, Eliška Balzerová mě zkrátka úplně uchvátila."

Tvůrci divadelní hry vsadili na velkou nálož písní, jenž příběhu dokonale sedí. Pod hudební spoluprací jsou podepsáni Miroslav Kořínek a Dominik Renč. Rodiče, očekávající snadnější cestu k informovanosti svých ratolestí o této významné události, přivedli do jabloneckého divadla své děti a dobře udělali. Jsem si jístá, že takto humorně podaných dat se jim jen tak jinde nedostane. Ovšem s radostí kvituji, že snad ještě více se bavili ti, jež onu tragédii spolu se všemi souvislostmi, znají dopodrobna.