Ti největší mistři ve svém oboru zůstávají stále milými a příjemnými lidmi. A přesně tohle rčení potvrdil i světově uznávaný houslový virtuóz Pavel Šporcl, který přijel do našeho města se svým projektem Vánoce 2018. Fenomenální umění tohoto hudebního mága napěchované divadlo doslova okouzlilo a když k tomu přičteme ještě jeho vtipný a zároveň jaksi ´svátečně vlídný´ projev, kterým večer moderoval, dostáváme se doslova do povznášející nálady. Program koncertu byl rozdělen na dvě části, přičemž ta první se orientovala na hudbu takových velikánů, jakými jsou Antonio Vivaldi, Jean Maria Leclair, Georg Friedrich Handel či Arcangelo Corelli. Šporclův mistrovský nástroj trylkoval, jásal a a násobil dokonalá klasická díla, a to za doprovodu Komorního smyčcového souboru Praga Camerata pod vedením Pavla Hůly. Zpěvu se ujala dáma s překrásným sopránem, operní pěvkyně významného jména, Jana Šrejma Kačírková.

Již popětadvacáté se sešli příznivci DPS Vrabčáci v Městském divadle v Jablonci při příležitosti jejich Adventního koncertu. Ten se opět nesl ve znamení Sněhové královny (Lucie Peterková), která svou kouzelnou silou dokáže potrestat hříšníky. Letos zaklela zpěváka, skladatele, hudebníka a vítěze soutěže Česko Slovenská Superstar 2009 Martina Chodúra, na něhož ´praskly´ občasné dětské nezbednosti. Ale jelikož není čistších duší a vřelejších srdcí, než jsou ta dětská, není divu, že se kletba Písklatům, Vrabčatům a Vrabčákům podařila zlomit. A jak jinak by na to šly děti z pěveckého sboru, než zpěvem.

Vrabčák Edith Piaf a Anděl Marlene Dietrich si za svého života vydobyly uznání celého světa a jejich nezapomenutelné písně obdivujeme dodnes. Jaké bylo jejich přátelství a zda je něco pravdy na jejich údajném lesbickém vztahu je otázkou mnoha debat a domněnek. A právě do těchto témat se noří hra Daniela Grose Boymanna a Thomase Kahry podle románu Davida Winterbergera, s níž do Jablonce přijelo Městské divadlo Brno.

Někdo miluje Hrabalův nestárnoucí příběh číšníka Jana Dítěte v knižní podobě, někdo dává přednost filmu. Já jsem dosud byla jednoznačně pro knižní klasiku. Do té doby, než jsem viděla dramatizaci Hrabalova díla od Ivo Krobota a Petra Oslzlého na divadelních prknech.

Hereckým koncertem se dá nazvat hra pro jednu herečku Můj báječný rozvod, v níž doslova exceluje Eliška Balzerová. Ta se v laskavé komedii, věnované všem, kteří ne vlastní vinou, zůstanou ve zralém věku sami, objevila hned v osmnácti rolích. Dokonale propracovaná gesta, která jakoby mimoděk a bez přehrávání dokázala evokovat situace, v nichž se obvykle využívá poměrně obsáhlých proklamací, neuvěřitelně empatický, milý, uvěřitelný a zároveň energický a oduševnělý projev, si získal obdiv nejen přítomných dam.

Pověstný anglický humor, zákulisí nejvyšších pater politiky a pár kostlivců ve skříni. Tak by se dala shrnout komedie ´Co takhle ke zpovědi (Pardon me, Prime Minister)´, kterou si nadělil hlavní hrdina příběhu, Petr Nárožný (v roli premiéra Georga Venablese), ke svým osmdesátinám a kterou do Městského divadla v Jablonci přivezla Agentura Harlekýn Praha, pod režijním vedením a v úpravě Vladimíra Strniska. Nutno říci, že známý herec jako by se pro roli premiéra narodil. Anglický humor je mu vlastní a příběhem proplouval s lehkostí, grácií a neuvěřitelnou energií.

S hlasem od Pána Boha a po čertech skvělým výkonem se tenorista Štefan Margita proslavil po celém světě. Stál a stále stojí na pódiích mnoha významných operních domů, zazpíval si v milánské La Scale, londýnské Covent Garden, i newyorské Metropolitní opeře. Tentokrát se ovšem objevil na pódiu Městského divadla v Jablonci, a to za doprovodu neméně skvělého Moravského klavírního tria, tvořeného houslistou Jiřím Jahodou, klavíristkou Janou Ryšánkovou a violoncellistou Miroslavem Zichou.

Mohli jsme se smát a brečet zároveň, dojímat se i držet palce, odsuzovat i chápat a žádná poloha neměla navrch. Emočně dokonale vyvážená linie britského komediálního hitu Torbena Bettse ´Kočka v oregánu´, kterou do Jablonce přivezlo Divadlo Kalich Praha, v sobě nesla všechny podoby citu, jaké si jen umíme představit. V dokonalém překladu Michala Zahálky a pod režijním vedením Lídy Engelové excelovala Bára Hrzánová s Radkem Holubem, spolu s druhou manželskou dvojicí, Klárou Cibulkovou a Zdeňkem Velenem.Obsazení se ukázalo jako mimořádně šťastné a tak našlapané divadlo doslova hltalo živočišné a emotivní výkony dvojice Hrzánová - Holub, stejně jako pragmatismus, perfekcionalismus a jakési odosobnění dvojice městských intelektuálů, které představovali Cibulková - Velen. O tom, že všechno není takové, jak se na první pohled zdá, a že každý má své trápení i výhry, a že soudit by bylo až příliš jednoduché, se ohromené publikum přesvědčilo po zhruba dvouhodinovce smíchu a veselí." Jsem úplně v transu. Hrzánové jsem věřil každé slovo. Jako by představovala samu sebe. Holub je takový rozsvěcovač atmosféry a i Cibulková s Velenem mě dostali. Ještě nikdy jsem to neřekl, ale na Kočku v oregánu půjdu ještě jednou. Minimálně jednou," prozradil Ivan, který do Městského divadla v Jablonci zavítal ze sousedního Liberce.

"Neustoupím. Nikdy." proklamoval Igor Chmela alias Hubert ve hře Yasminy Rezy Tři verze života. "Uberte Huberte" reagovala na jeho slova Linda Rybová, coby manželka Hubertova podřízeného. Jak může dopadnout takové setkání dvou manželských párů, z nichž každý má, logicky, svá specifika a přitom by každý ze čtveřice rád ostatním vnutil svoji pravdu a vidění světa. Že to ovšem nemá tak jednoduché a že každá akce vyvolá svoji reakci, a navíc stačí málo a vše může být jinak, nás v Městském divadle v Jablonci přesvědčili ještě David Prachař a Jana Janěková ml. Herci, pod hlavičkou Divadla Verze Praha představili hru známé francouzské dramatičky a spisovatelky, pod režijním vedením Tomase Zielinski, naprosto vyprodanému kulturnímu stánku.Trojí pohled na jeden společný večírek, precizní dialogy, bravurní výkony a svěžest celé hry byly neuvěřitelné a nedí divu, že se publikum večerem doslova prosmálo, a to přesto, že je koncept díla postaven na důležitých a častých problémech života nás všech.

Sotva hvězda naší popové scény vkročila na jeviště, tak přestože už jí ´dávno není sedmnáct´ tak stále ´Jede dál´ a ví, že ´S láskou má svět naději´. Všechny tyto a ještě i mnohé další pecky zněly z pódia v Městském divadle v Jablonci za sebou v rychlém tempu, tak rychlém, že než stačilo publikum dotleskat, už se na ně řinula další známá hitovka, a tak to šlo po celou dobu stominutového koncertu. Zpěvačka řádila skutečně jako mladice, jeviště jí bylo plné a hudba měla pořádné grády. Však také dostala zcela natřískané divadlo velmi rychle do varu a kdo se nepohupoval do rytmu, ten tleskal, nebo dokonce zpíval. Petřin hlas, bez jediného zaváhání trylkoval do neuvěřitelných výšin s intonací přesnou jako laser prvotřídního chirurga. Petra Janů s kapelou Amsterdam oblékla známé písně do nových hávů a nutno říct, že jim to v nových aranžích náramně sluší. Nabízí se otázka, zda Petra omládla díky ´omlazení kapely´, nebo omladila kapelu, protože ona zkrátka nestárne. Ať je to tak, nebo tak, podala zpěvačka excelentní pěvecký i fyzický výkon a atmosféra koncertu byla doslova bombastická. Energií napumpované divadlo ocenilo i tři zbrusu nové písničky z nejčerstvějšího Petřina CD Blázni.