Z konstrukce, která měla značit zborcený chrám s nacistickým symbolem uprostřed, vedly masivní ramena, která však mohla symbolizovat stejně tak sluneční paprsky jako chapadla chobotnice. A přesně o takovém rozporu ve vnímání se večer, na motivy života vynikajícího dirigenta Berlínské filharmonie Wilhelma Furtwänglera, který byl obviněn ze spolupráce s nacisty, nesl. Téma rozporu mezi pravdou hudebního génia (Jan Vlasák), jehož životním posláním je umění a svět vnímá přes tóny hudby a oproti tomu syrová hrůza válečného utrpení, kterou zde zastupuje americký vyšetřovatel major Steve Arnold (Vasil Fridrich), jenž je naopak racionální a klasická hudba je mu na hony vzdálená, vneslo do divadla až hrobové ticho.

Charismatický zpěvák si do Jablonce přivezl nejenom melodie ze známých světových muzikálů, ale i báječný Epoque kvartet a fenomenálního pianistu Václava Krahulíka, kteří Deylův procítěný zpěv doprovodili vskutku královsky.

Jak sama Polívková přiznala, záměr vybudovat si ženskou klaunskou hru v ní zrál už dlouho. Oslovila tedy Marthu Issovou, s níž svého času bydlela na koleji a s níž ji pojí dlouholeté přátelství. Pak nastalo období zkoušek rozličných gagů, situací i nálad.

Mezi vystavenými exponáty zaujala přítomné fotografie točitého schodiště, o níž jsme se dozvěděli, že je pořízena na hradě Vladštejn, v době kdy na schodiště dopadaly paprsky zapadajícího slunce. Nejen točité schodiště však stojí za vidění, což mohou návštěvníci divadla posoudit až do 25. května, kdy bude výstava přístupná, a to vždy v době konání představení.

Legendou, či mistrem situační komedie se dá zcela jistě nazvat Georges Freydeau a právě on stojí za námětem hry Když ptáčka lapají, kterou do Městského divadla v Jablonci přivezlo Divadlo Na Vinohradech v režii Tomáše Töpfera.

Poutavé vyprávění, kterak se ponořit více do nitra své duše a co nám v tom naopak brání v podání Jaroslava \Duška. Představení Pátá dohoda bylo pokračováním Čtyř dohod Dona Miguela Ruize

Nehřeš slovem, Neber si nic osobně, Nevytvářej si domněnky a Vždy dělej vše, jak nejlépe dovedeš. Tak zní dohody, jejichž pomocí dokážeme změnit postoj sami k sobě i k druhým a jejichž absence vede ke zbytečnému utrpení a ztrátě radosti ze života. Jednotlivé dohody oddělovaly na jevišti písně Piéra Šéze a Alana Vitouše, které dokonale dotvořily atmosféru večera. Při Duškovu popisu konkrétních, naučených, ale nesmyslných frází, typu. „Vystřel! Zmiz!“ nebo „Okamžitě buď normální!“

Vzkříšení bylo nominováno na Cenu divadelní kritiky v roce 2016 a Ivan Trojan v tomtéž roce za herecký výkon bez ohledu na žánr získal ocenění Divadelních novin.

Premiéru skladky Bohuslava Lédla s názvem Te - Le - Mann představilo v Městském divadle v Jablonci dechové kvinteto Musica per Cinque. Přestože hudebníci zvládli její prezentaci na jedničku, závěrečný hudební trylek se nesl z hlediště. Konkrétně z mobilního telefonu, který si neopatrný divák zapomněl vypnout. "Ale docela to ladilo," smál se pán v první řadě. Smích ho ovšem přešel v momentě, kdy přístroj zazvonil podruhé.

Sarkastickou černou komedii o tom, jak si muži představují relax, jak vnímají své partnerky a který úhel pohledu je ten nejlepší, představilo v Jablonci Studio Dva Divadlo Praha. Bylo plné zvučných jmen. Hlavní roli ztvárnil již zmíněný Bob Klepl, parťáky mu byli Roman Štabrňák, Václav Jílek a Petr Bláha. Jejich vzájemná symbióza, schopnost improvizace a skvěle napsaný text ještě vše podtrhl a působil dojmem, že se díváme na čtveřici mužů klíčovou dírkou. Tak byly situace věrohodné.