Zmíněný balet je veskrze romantický, doplněný nádhernou hudbou Adolphe Adama a vynikající choreografií. Když se přidají prvotřídní výkony tanečníků, výsledkem je dílo, které nadchne znalce baletu, ale dokáže zpřístupnit tento druh umění i těm, kteří na podobný typ představení přišli poprvé. Přestože diváci odměňovali potleskem sólisty po celou dobu představení, závěrečný aplaus zaslouženě nebral konce.

Sedmapadesát let na scéně a stále vyprodávají koncerty. A není divu - "Spirituál kvintet nikdy nebude špatný, to spíš jednou nebude," jak trefně poznamenal divák, jež na koncert nestárnoucí kapely dorazil do Městského divadla v Jablonci až z daleké Kroměříže.

Besídka Divadla Sklep byla nejen vtipná a osvěžující, ale dokázala zapojit i publikum. Protagonisté tak dokázali, že v improvizaci jsou skutečnými mistry. "Jste ti nejlepší diváci, které jsme dnes večer měli," neodpustil si ještě v závěru Milan Šteindler a pak už vyběhli s kolegy do hlediště, aby si se svými příznivci potřásli rukou osobně. Závěrečný aplaus nebral konce, posledním vystoupením byl opět tanec a my jsme si jen přáli, abychom na podobných besídkách měli také své děti.

Společné vystoupení obou umělců přineslo do divadla jedinečnou atmosféru, kterou si vychutnávali příznivci vážné hudby se zatajeným dechem. "Děkuji vám za koncert," přeřekl se Jiří Vodička, aby ho kolega Kasík doplnil - "za atmosféru." Oslnili nejen dospělé, ale i malé děti. "Bylo to moc krásný, ten koncert jsem si v programu divadla vybral sám za vysvědčení," svěřil se nám prvňáček Matěj Prokop, který doplnil, že příště přijde určitě zas. A my s ním.

Kulisy, navozující pocit útulného domova a na jevišti notoricky známé tváře. To vše, spolu se skvělými dialogy a řadou uvěřitelně neuvěřitelných zápletek, vytvořilo dokonalý pocit, že sedíme v obýváku, obklopeni veselou společností. Řeč je o ztřeštěné komediální hře Škaredá středa, aneb Teta z Halifaxu, kterou do Jablonce přivezlo Studio Ypsilon Praha, pod režijním vedením Jana Schmida, jež je zároveň i autorem scénáře.

Humorné příběhy malého Mikuláše a jeho kamarádů zrežíroval Filip Nuckolls a na jeho zpracování se přišlo do Městského divadla v Jablonci podívat tolik diváků, že obsadili i přidané židle. Smích zněl divadlem od začátku až do konce a osm závěrečných děkovaček svědčí o skvělé zábavě a výborných výkonech všech protagonistů.

V pořadí již jedenáctý ročník této skvostné akce s sebou přinesl i mnoho dalších zvučných jmen, která se během večera na prknech kulturního stánku vystřídala. Dobrá zábava, skvělá hudba, kdo zrovna netančil, tak ochutnával dobroty z nepřetržitého rautu, které připravil hotel Bílý Mlýn Liberec a k tomu popíjel lahodná vína od Pizzerie Franco.

Radostnou a pohodovou atmosféru prokládali přítomní bouřlivým potleskem. A když si v závěru vynutili několik přídavků a část jich povstala, neodpustila si hlavní hvězda večera poslední glosu, když prohlásil: "Jak vidíme, že se někdo zvedá, už si myslíme, že je to ten standing a oni přitom jenom spěchají do šatny." Pravda byla ovšem taková, že mnozí návštěvníci zůstali po zaznění posledního tónu ještě několik minut sedět na místech, aby si tak prodloužili neuvěřitelně radostnou a báječnou atmosféru večera co nejdéle.

Hluboké pravdy, otázky bytí a nebytí, životní radosti, trable, výhry i prohřešky. To všechno byla témata, která na jevišti Městského divadla v Jablonci nezapomenutelným způsobem rozebírala Iva Janžurová. Důstojným partnerem jí byl Igor Orozovič v roli tajemníka Pitoua, který rovněž předvedl skvělý výkon a společně i vytvořili dokonalou symbiózu.

Veselý dětský smích a nadšené plácání malých ručiček, takové bylo nedělní odpoledne v Městském divadle v Jablonci. Pohádka Tři čuníci nezbedníci v režii Pavla Poláka přivezlo do našeho města Loutkové divadlo Radost v Brně. Představení však nebylo loutkové, nýbrž hrané a dva čuníci a jedna vepřová slečna si získali srdce malých diváků.