Kdo by neznal největšího z pierotů, smutného muže, který bavil celý svět a sám trpěl bolavou duší a nejlépe mu bylo ve světě ticha. Snad a nebo právě proto, byl Jean Gaspard Deburau ( vlastním jménem Jan Kašpar Debrio) tím nejlepším z nejlepších. V roce 1816 se stal tento rodák z Kolína hvězdou komedií a psali o něm pochvalně všichni přední kritici. Nechyběli mezi nimi ani Honoré de Balzac či Théophile Gautier. Deburau byl ženatý a měl tři děi, dceru Rosinu a dva syny (z jednoho se stal provazochodec a druhý byl hercem a mimem). Zemřel v roce 1846 v Paříži.

O životě veleúspěšného umělce s českými kořeny napsal knihu František Kožík a  jeho román ´Největší z pierotů´ se stal motivem k seriálu, v němž Jeana Gasparda skvěle ztvárnil Vladimír Javorský.

Deburau ovšem nenechal spát ani ´partičku tvůrců´ z mladoboleslavského divadla, která pod režijním vedením báječného  Pavla Kheka, převedla život 'němého herce´ na prkna, která znamenají svět. A podívaná je to vskutku parádní. Netypická forma, střídající pantomimické momenty s těmi mluvenými, artistické výkony i zpěv v sobě nesou známku velkého kumštu a poctivého divadla. Nechybí vkusná a originální scéna a především prvotřídní hudba živého orchestru, který dodává představení punc. Přesně tak, jak jsme tomu u MDMB zvyklí. Vyzdvihnout musíme i výkon Radima Madeji v titulní roli, který se přesně trefuje do podstaty osobnosti krále pierotů. Famózní byla obzvlášť jeho pantomimická výpověď u soudu. 

Závěr patří známé  příhodě, kdy se Deburau konečně vydal k lékaři, aby se mu svěřil se svou tíží a smutkem a dostalo se mu rady: " Jděte do divadla, Deburau vás jistě rozveselí," poradil mu lékař. " Já jsem Deburau," odpověděl tichým hlasem král komiků. 

A diváci? Ti uznali lékařovu radu za prvotřídní, jelikož je mladoboleslavský Deburau pobavil měrou vrchovatou. A mnozí z nich  budou  dumat, jakou paměť mají staré hadry.  (ims)