Libreto: Salvadore Cammarano a Lion Emmanuel Bardara Mnohovrstvý příběh o vnitřním konfliktu mateřské lásky a touhy po odplatě. Hnacím motorem vzrušujícího děje je láska cikánky Azuceny k nevlastnímu synovi a její pomstychtivost za matčinu smrt. Španělsko 15. století – vojenské ležení, cikánský tábor, žalář, planoucí hranice… Trubadúr patří spolu s Traviatou a Rigolettem do trojlístku Verdiho nejpopulárnějších oper. V tomto „trojlístku“ jeho nejuváděnějších oper porušil závazný typ operního hrdiny, kdy místo vzorových protagonistů se hlavními hrdiny stávají lidé z okraje společnosti – v Trubadúrovi to je pronásledovaná cikánka Azucena. Verdi napsal svého Trubadúra podle španělské hry El trovador dramatika Antonia Garcíi Gutiérreze. Libreto zpracoval Salvatore Cammarano, ten však ještě během práce neočekávaně zemřel, a tak některé části třetího a celý čtvrtý akt dokončil Leone Emanuele Bardare. V mnohovrstevnatém příběhu jde o Azuceninu vendetu na hraběcím rodu, který kdysi obvinil její matku z čarodějnictví a nechal ji upálit na hranici. Tento motiv se mnohokrát v díle připomíná a v podstatě jde o vnitřní konflikt mateřské lásky s touhou po odplatě. Všechny hlavní postavy jsou vydány na pospas jejímu chápání spravedlnosti. Vášnivost v povahách a motivech všech protagonistů je žene k nezvratnému tragickému konci. Světová premiéra se konala v římském divadle Apollo v roce 1853 a už od svého počátku měla opera obrovský úspěch. Nové nastudování opery Severočeského divadla opery a baletu v Ústí nad Labem mělo premiéru 1. 4. 2011. Důležitou složkou výsledného úspěchu jsou i historizující kostýmy módního návrháře Petra Beneše z Jablonce nad Nisou, (který takto v opeře úspěšně debutoval). V kontrastu k jednoduché scéně navozují barvitý španělský kolorit, podporují charaktery jednajících postav – a všem velice sluší. VÍCE INFORMACÍ:
