Vypadá jako anděl, ale prsty má ďábelsky rychlé. Jeho projev je plný emocí, prožitků a mistrovství zároveň. Řeč je o nejlepším českém klavíristovi současnosti, Ivo Kahánkovi.

Převážně romantické skladby od baroka po modernu dostávají pod jeho rukama naprosto úchvatný rozměr a pianistův prožitek se doslova valí do hlediště, kde ho lačně lapají diváci. Kahánek je silnou vazbou na publikum pověstný. Dokáže hned v prvních okamžicích navázat s přítomnými kontakt a jeho projev je tak vnímán téměř všemi smysly. Kahánkova hudba je cítit ve všech pórech, emoce jsou doslova hmatatelné a troufnu si říct, že takto to vypadá, když umí hudba mluvit. A sám Ivo Kahánek i vizuelně doplňuje melodie, které se z jeho klavíru linou. Chvíli má srdce rozervané, chvíli sálající láskou, a když hraje veselé a svižné tóny, vypadá, že by si rád ´střihl piruetu´.

Do Městského divadla v Jablonci tentokrát přivezl hudbu Antonína Dvořáka, Bedřicha Smetany, Leoše Janáčka, Gideona Kleina a Bohuslava Martinů. Zcela zaplněné hlediště sledovalo jeho produkci se zatajeným dechem a ticho přerušoval jen bouřlivý potlesk, kterým Kahánka diváci oceňovali nejen během produkce, ale především v závěru večera, kdy klavíristu nechtěli pustit z jeviště, a to ani po přídavku.

Klavírní recitál Ivo Kahánka se konal v rámci letošního ročníku projektu Město plné tónů, pod záštitou Ing. Miloše Zahradníka a za finanční podpory statutárního města Jablonec nad Nisou. ( ims)