Dvojice Vilhelmová - Dyk, respektive Dyková - Dyk předvedla neskutečný výkon v rámci bláznivé komedie Freda Apke Slepice na zádech, s níž přijelo do Městského divadla Jablonec nad Nisou Divadlo Ungelt Praha. 

Pod režijním vedením Jaromíra Dulavy nám manželská dvojice Dykových rozehrála takovou show, že si ji budeme ještě dlouho pamatovat. Neumím si představil, že by na jejich místě stál kdokoli  jiný. Dokonale dopilované byly nějen dialogy, ale i grimasy, pózy a pohybové sekvence.  Ztřeštěná jízda, původně rozehrávající banální zápletku, se dostává do obrátek velmi rychle a v nastalém tempu nepolevuje ani na chvíli. Co udělá žena, když její manžel zapomene na její narozeniny? A je problém opravdu pouze v tom momentě? Každý z nás si díky tomu jistě připomene zážitky z vlastního manželského soužití, k čemuž výrazně napomáhá vzájemnost Tatiany a Vojty, z nichž doslova číší symbióza. Vojta si s Táňou pohazuje jako s panenkou a ta mu to svým ojedinělým způsobem vrací. Dlouho jsem neviděla takové souznění na jevišti, i když je jasné, že tento dojem je výsledkem dlouholetého skvělého soužití manželského v reálném životě.

Přestože jsem původně očekávala bezbřehou grotesku, k žádnému ´pitvoření se´ zde nedocházelo, vše bylo do detailu dotažené a přitom nedocházelo k překračování velmi tenké hranice bulvárnosti. Přestože hra není původně nijak složitá, ani extrémně divácky chytlavá, právě Dykovi ji dokázali vdechnout život. Skvěle. (ims)