Kdo by neznal Louskáčka. Balet Louskáček s hudbou Petra Iljiče Čajkovského je jedním z nejznámějších a nejoblíbenějších vánočních představení. V podání Opery a baletu Severočeského divadla Ústí nad Labem však nabralo zcela nový rozměr. Režie Vladimíra Gončarova a Margarity Pleškové přinesla do představení svěží a moderní pohled, který oslovil jak starší, tak mladší diváky.
Hned na začátku představení si diváci mohli všimnout úsporné, leč promyšlené scénografie, která diváky doslova vtahuje přímo do pohádkového světa. Přítomný orchestr, pod taktovkou dirigenta Martina Peschíka dodal představení ten ´správný švung a atmosféru operního dómu´, a ačkoli je stopáž díla obvykle poměrně velkorysá, ústečtí vměstnali Louskáčka do dvou hodin, aniž by to ubralo na poetice příběhu.
" Je to krásný, já Louskáčka znám, máme doma knížku s touto pohádkou a znám i film, ale tohle je nejlepší," usmívala se nadšeně ve foyer jedenáctiletá Sofie, která do Městského divadla Jablonec nad Nisou přijela s celou rodinou z Bílého Kostela. Slova své, o dva roky starší sestry potvrzuje i Michal, jež by se na Louskáčka prý rád zašel podívat znovu, a to třeba hned zítra.
A skutečně, dvouhodinovka utekla jako voda a stále bylo na co se dívat. Velký důraz byl kladen na detaily, ať už to byly skvělé kostýmy, pohyblivé kulisy nebo speciální, nebo celkové aranžmá. Nebylo to sice až tak výpravné, o to to však bylo kreativnější a příjemnější. Tahle kompozice se postarala o zážitek par excellence a přinesla do předvánočního shonu tolik potřebnou pohádkovou pohodu.
Největšími hvězdami Louskáčka však byli samozřejmě tanečníci Frederika Kvačáková, Manaf Ferkh, Vladimír Gončarov, Roberts Skujenieks, Klára Filová, Richard Pavlińák, Ewelina Wszolek další. Ti, spolu s dětmi z Baletního studia SD, vytvořili nezapomenutelné momenty plné grácie, elegance, ladnosti a preciznosti.
Pro ty, kteří snad dosud o Louskáčkovi neslyšeli (ale věřím, že je jich minimum) připomínám, že příběh začíná o Vánocích, kdy malá dívka jménem Klára dostane od dědečka dřevěného Louskáčka. Ale když večer usne, probudí se v pohádkovém světě, kde Louskáček ožije a vede ji do bitvy s Myším králem. Společně se pak vydávají na magickou cestu do Země sladkostí. Jednou z nejznámějších scén tohoto příběhu je Tařičkova suita, kde se objevují postavy, mezi nimiž nechybí tančící kuchaři, arabští, čínští, ruští a španělští tanečníci a mnoho dalších. Každá postava však předvádí svůj jedinečný tanec a kostým, což dodává představení na barvitosti a rozmanitosti. Však si také každý z tanců vysloužil bouřlivé ovace zaplněného kulturního stánku.
Louskáček navýsost skvělým baletem, který kombinuje krásnou hudbu, půvabné tance a fantastický příběh. A pro nás všechny, kteří milujeme pohádky, nabízí atmosféru, kterou si pamatujeme ještě z dětství. A nejenže jsme z představení odcházeli spokojení my dospělí, ale nadšené byly i děti, a to je prostě krásné. (ims)