Hákový kříž pod stropem a ticho jako v kostele. Tak by se dala popsat atmosféra hry Ronalda Harwooda Na miskách vah, kterou do Městského divadla v Jablonci přivezlo divadlo ABC.

Z konstrukce, která měla značit zborcený chrám s nacistickým symbolem uprostřed, vedly masivní ramena, která však mohla symbolizovat stejně tak sluneční paprsky jako chapadla chobotnice. A přesně o takovém rozporu ve vnímání  se večer, na motivy života vynikajícího dirigenta Berlínské filharmonie Wilhelma Furtwänglera, který byl obviněn ze spolupráce s nacisty, nesl. Téma rozporu mezi  pravdou hudebního génia (Jan Vlasák), jehož životním posláním je umění a svět vnímá přes tóny hudby a oproti tomu syrová hrůza válečného utrpení, kterou zde zastupuje americký vyšetřovatel major Steve Arnold (Vasil Fridrich), jenž je naopak racionální a klasická hudba je mu na hony vzdálená, vneslo do divadla až hrobové ticho.

 "Ještě nikdy jsem takové ticho v divadle nezažila. Jsem z židovské rodiny a téma se mě dotýká až moc," uvedla Hana z Jablonce.  Tu přivedla do divadla její kamarádka Alena, jež je zde pravidelnou návštěvnicí. " To téma je opravdu těžké, vůbec jsem to nečekala, ale nutí mě to k zamyšlení. Stejně tak bych chtěla vyseknout poklonu  hercům," doplnila Alena.

Hra Na miskách vah nastoluje téma vysoce niterných otázek morálky, pravdy  a viny, přičemž  nevnucuje odpovědi. Ty už si musí zvážit každý sám. Nabízí srovnání vjemů a pohledů, které slučovat nelze. Za sebe mohu říct, že jsem osobu dirigenta Wilhelma Furtwänglera neznala, ale po zhlédnutí tohoto díla se rozhodně historickými prameny proberu.

Každopádně nabídl večer intenzívní zážitek, přičemž diváci vyloudili úsměv až při závěrečných děkovačkách. Ten ovšem patřil bravurním výkonům protagonistů,  především pak Vasilu Fridrichovi a Janu Vlasákovi v hlavních rolích.