Ne, nejde o mapování silně ohroženého druhu zvířat, řeč bude samozřejmě o kultuře. Tedy konkrétně o hře Raye Cooneyho, kterou pod názvem ´Na poslední chvíli´ přivezla do Městského divadla Jablonec Agentura Harlekýn Praha. Pod režijním vedením Martina Hrušky se v hlavní roli zaplněnému divadlu představil famózní Václav Vydra, jemuž zdatně sekundoval Martin Zahálka. Právě jejich vzájemná kompatibilita a komediálnost vyvolávala salvy smíchu od začátku do konce. Ostatně,  v díle plném neuvěřitelných a typicky cooneyovských zmatků a improvizací se neztratily ani Jana Boušková, Vlasta Žehrová, či Karolína Vágnerová 

V duchu těch nejlepších tradic typické anglické komedie obstáli na výbornou i Daniel Kadlec a Martin Hruška.

´Londýnský taxikář John Brown (Václav Vydra) si užívá života ve dvou manželstvích zároveň. již dvacet let. S ženou Mary (Jana Boušková) má dceru Vicki (Karolína Vágnerová) a s ženou Barbarou (Vlasta Žehrová) má syna Gavina (Daniel Kadlec). Zhruba stejně staré děti se náhodou seznámí přes internet a záplava všemožných eskapád může začít.

Troufám si říci, že děj této anglické komedie, spolu s bravurními hereckými výkony, pobaví každého, snad kromě samotného Johna Browna. Doslova bláznivý příběh herecké výkony povýšily o řád výše, zajímavě řešená, půlená scéna umožňovala dublování tradičních reakcí matek v období dospívání jejich dětí a zároveň dokonale odrážela pohled do dvojího života hlavního hrdiny. A ať chcete, nebo ne, dvouhodinovou hrou se zkrátka hlasitě prochechtáte zcela jistě.  "Já se vám omlouvám, že se směji tak nahlas. Ale já si prostě nemůžu pomoct," polohlasně se omlouvala starší paní, sedící vedle mě a přitom si kapesníčkem otírala usmáté oči. "Vždyť tu řvou smíchy všichni. Divné by naopak bylo, kdybyste se nesmála," reagoval pohotově pán před námi. A měl pravdu. Široko daleko neseděl nikdo, kdo by neměl pusu od ucha k uchu, což v závěru všichni svorně potvrdili ohlušujícím potleskem.  A ve foyer a před divadlem bylo slyšet poznámky ve stylu: "To byla pecka. Ohromně jsem se bavila. Já jsem tak rád, že jsem s tebou do toho divadla šel " A tak to má být. Děkujeme. ( ims)