Smích kam se podíváš. Takový byl večer s komedií Raye Cooneyho Prachy, která doslova nacpala Městské divadlo v Jablonci. Do našeho města ji přivezlo pražské Divadlo Palace, v režii Jany Kališové a v překladu Pavla Dominika.

Výborná situační veselohra by se jistě bez problémů dala nazvat bláznivou, ovšem bez podtónu trapnosti, či přehrávání. Všem protagonistům, v čele s Ondrou Vetchým a Vandou Hubnerovou v hlavních rolích, se podařilo udržet tenkou laťku, která odděluje lacinost od dobré zábavy. A dobrá zábava se Divadlu Palace podařila na jedničku. Promyšlené a stupňující se dialogy, kterým se nedalo nesmát a které by naopak nesnesly ani větu navíc, k tomu skvělí herci, funkční a sympaticky působící scéna, udělaly večer nezapomenutelným. Diváci se doslova řehtali a nestačili si otírat slzy od smíchu. Nepřešlo je to ani o přestávce v divadelním baru, kterým zněl veselý a hlasitý smích po celou přestávku.

"Snad ještě nikdy jsem se v divadle tak nebavila. Smály jsme se s kamarádkou tak, až se nám rozmazala řasenka," svěřila se Jana z Jablonce, která dostala lístky na představení k narozeninám. Za sebe pak mohu říct, že přestože jsem věděla, že Divadlo Palace má v repertoáru dobré komedie, tato patří mezi ty nejlepší a i moje oči nesly v závěru večera zmíněné známky skvělé zábavy. Když napíšu, že se ve hře jedná o kufřík plný peněz, který se k účetnímu Vetchému dostane shodou okolností a přinese s sebou lavinu výmyslů, plánů i komplotů, těžko tím vyjádřím, jak báječná podívaná to byla. Za všechno mluví nejen ohlušující ovace v závěru, ale i spontánní pokřik třiaosmdesátileté seniorky, která, ač o holi, dokonce povstala, aby se její nadšený jásot donesl co nejdál. (ims)