Dne 24. ledna jsme se školou navštívili divadelní představení Saturnin. Hra trvala dvě hodiny a desetiminutová přestávka ji rozdělila na dvě části. Myslím si, že autoři hry nejspíš počítali s tím, že jsme již knihu četli. Části příběhu, kterou jsem už znal ze školy, jsem totiž zcela rozuměl, zatímco v části, kterou ještě přečtenou nemám, jsem se ztrácel a úplně jasná mi nebyla. Představení bylo přesto velmi vtipně a zábavně zpracováno. Mou pozornost si herci udrželi po celou dobu a určitě jsem se nenudil. Určitě doporučuji návštěvu představení i ostatním a pro lepší zážitek doporučuji nejdříve přečíst knihu. Viktor

…Mně se představení líbilo, ale mohlo být ještě trošku lepší, kdyby v divadle nebyla zima a hra nebyla tak dlouhá. Mrzelo mě, že jsem špatně slyšela herce, protože hrála živá hudba a my jsme seděli na nejvyšším balkónu. Ale pohled na jeviště byl úžasný… Tereza

…Prostředí divadla je nádherné a opravdu se mi líbilo. Zároveň se mi líbily herecké výkon a osvětlení sálu. Jediné, co mi vadilo, byl zpěv. Představení podle mě bylo trošku dlouhé a občas jsem se v ději „ztratila“. Přesto jsem se u mnohých výstupů nasmála a jsem ráda, že jsem představení viděla, i když knížka se mi líbila ještě víc a byla pro mě pochopitelnější…  Karolína

 …Všechny ztvárněné postavy se mi líbily, ale nejlepší byla ta vypravěče, protože herec uměl dokonce stepovat. Divadelní představení se mi líbilo i přes zimu v hledišti…Tadeáš

…V 10:15 zaznělo poslední zvonění a představení začalo. Osobně jsem četl celou Jirotkovu knížku, takže jsem čekal, jestli se jí bude hra držet. Začátek představení byl opravdu podle mého očekávání. Moc se mi líbila role vypravěče, který příběh čas od času zastavil a popisoval pocity hlavního hrdiny… Co mi vadilo, bylo, že se na jevišti stejně jako v knize kouřily cigarety a po nějaké době to bylo kouřem cítit i v naší lóži. Dále mě zklamala postava doktora Vlacha, která má v knize spoustu vtipných komentářů a hlášek, ale v představení neřekla jedinou. Za nejlepší považuji ztvárnění postavy Milouše…  Radim

…Hned po začátku představení jsem se začala v ději trochu ztrácet, protože u nás na druhém balkóně nebylo vypravěči dost dobře rozumět. Naštěstí jsem se ale brzy našla! Překvapením pro mě byla postava Saturnina, protože moje představa byla, že se jedná o muže v nejlepších letech. Tím pádem mě překvapilo, když na jeviště přišel starý pán. Výborná naopak byla teta Kateřina a její kostým. Dost mi svým chováním lezla na nervy, ale to jen dokazuje, že herečka odvedla skvělou práci. Občas byl také cítit smrad z cigaret, které herci kouřili, ale zase to přidalo na reálnosti příběhu. Velmi dobrý nápad byla přestávka. Člověk mohl zpracovat, co se stalo, a připravit se na další dávku krásného příběhu. Často jsem se smála, hlavně když Saturnin vymýšlel, jak opět znemožnit Milouše… Po konci jsme tleskali tak dlouho, že mě ještě cestou na nádraží bolely ruce. Ale herci si to zasloužili… Byl to moc hezký zážitek. Lucie

…Když jsme přišli do divadla, všichni byli slavnostně oblečení a rozhlíželi se po krásné výzdobě interiéru… Představení bylo krásné, úžasně zahrané, rychle uteklo, i když bylo docela dlouhé, a jsem moc ráda, že jsme ho mohli vidět. Míša

…Bylo to vtipné, velice jsem se pobavil a představení si opravdu užil… Dominik

…Představení bylo hezké a zvedlo mi náladu, i když jsem byla smutná z úmrtí našeho pejska. Nejvíc se mi líbil konec s létajícími koblihami… Také jsem byla ráda, že jsem v divadla potkala své bývalé spolužáky… Péťa

…Seděli jsme v první řadě na balkóně, takže jsme měli skvělý výhled. I když mi byla v divadle trochu zima, představení bylo moc pěkné, hezky zpracované a herci předvedli skvělé výkony. Nejvíc se mi pochopitelně líbila postava Saturnina. Takový sluha by se mi taky hodil! Na nervy mi naopak lezla teta Kateřina. Její namyšlenost byla strašná a klobouky příšerný. To samozřejmě nebyla chyba slečny herečky, která ji zahrála úplně skvěle…  Kačka

…Měl jsem skvělé místo, takže jsem si představení opravdu užil. Bavilo mě, i když mi chvíli trvalo, než jsem se v ději zorientoval. Pak to bylo úplně v pohodě. Teta Kateřina používala přísloví, Saturnin se svým pánem se ji snažili vystrnadit, pak uvízli u dědečka, který se jakoby zbláznil a psal závěť. To se pak teprve ukázalo, kdo je kdo a po čem vlastně touží. Na konci se mi líbilo, jak po sobě házeli koblihy, takže se to shodovalo s úryvkem v učebnici. Už se těším na mimočítankovou četbu, kdy budu moct porovnat představení s knížkou. Hra mi určitě pomůže při práci na čtenářském deníku… Vojta

.