Na veleúspěšné představení Šašek a královna, kde excelují s expartnerkou Chantal Poullain, navázal Bolek Polívka s divadelní hrou Šašek a syn, v níž účinkují s jejich společným synem Vladimírem v hlavních rolích.

Šašek a syn popisuje ve stotřiceti minutách ´převýchovu´ mladého šlechtice v šaška, to vše za trest a v sedmi obrazech. A že se tohoto nelehkého úkolu zhostí sám ´Král šašků´ je nad slunce jasnější.

Autorskou hru si Polívka sám režíruje a na výsledku je to znát. Lehkost a promyšlenost dialogů, vzájemná symbióza všech protagonistů a v neposlední řadě nepřehlédnutelná interakce otec/syn nabízejí nespočet míst k zamyšlení, přestože se královsky bavíte od začátku až do konce. Bolkova schopnost improvizace a umění vybruslit z jakéhokoli zádrhelu s humorem je až zázračná a spojení s talentovaným a nejen pohybově velmi nadaným synem Vladimírem rozechvívá ty správné emoce.

Kouzelná scéna Jaroslava Milfajta podtrhuje atmosféru a křeslo krále, měnící se jedním pohybem v gilotinu, je přesným dílkem, zapadajícím do celkové skládačky promyšleného příběhu.Skvostná je hudba Davida Rottera a pochvalu si zaslouží i kostýmní zpracování Evy Jiřikovské.

"Já jsem úplně v šoku. Tedy v tom pozitivním slova smyslu. Konečně přicházím na chuť všem těm ´Manéžím,´ které tak milují moji rodiče. Tohle je opravdu chytrý humor, při němž se ovšem smějete na celé kolo. To  je věc, pro mě dosud nepředstavitelná. Do dnešního dne jsem si myslela, že ´řvu smíchy´ u bláznivých komedií a u inteligentního humoru se usmívám, ale tady je všechno jinak. Je to pecka a až tu bude Bolek příště, budu určitě sedět v publiku znova," nadšeně se rozhovořila Veronika z Liberce, která přišla s maminkou jako náhrada za nemocného tatínka.

Vyprodaný kulturní stánek se opravdu po celý večer otřásal smíchem a ač publikum při závěrečných děkovačkách burácelo ostošest, i tentokrát zůstalo sedět. Copak jsme už v Jablonci rezignovali na standing ovation?  (ims)