Silně autobiografická hra z pera Tennessee Williamse, se Simonou Stašovou v roli matky, napínající své síly všemi směry, aby tak ovlivnila životy svých dospělých dětí k obrazu svému, zcela zaplnila Městské divadlo v Jablonci nad Nisou. V překladu Jiřího Noska a pod režijním vedením Vladimíra Strnisky ji nastudovala Agentura Harlekýn Praha a krom Stašové v ní excelovali i Jaromír Nosek/ Filip Cíl, Andrea Daňková/ Kamila Trnková a  Zdeněk Piškula.

Rodinná tragikomedie o mnoha způsobech a podobách lásky, z níž se dělají i ty největší hlouposti, vnesla do kulturního stánku nejen komediální prvky, ale i chvíle zamyšlení a zpytování sebe sama. Je právě ta naše pravda tou nejlepší cestou i pro ostatní? Excentrické herectví naší přední umělkyně Simony Stašové dalo vyniknout právě těmto rozporům. Její dokonalé a nezaměnitelné pojetí je tím pravým stěžejním bodem celé hry, částečně však na úkor rolí sourozenců, především pak dcery Laury, jejíž dialogy jsou oproti románové předloze radikálně očesány. Přes to všechno lze výkony všech protagonistů  označit za luxusní a nelze se divit, že si vysloužili neutuchající aplaus a v nekonečné řadě děkovaček došlo i na předání květin famózní Simoně Stašové z rukou nadšených diváků.