Festival dobré hudby. Tak nazval za pořádající Městské divadlo v Jablonci jeho ředitel, Mgr. Pavel Žur čtvrteční akci na Slunečních lázních místní přehrady. Rock funky v podání jablonecké Mandragory, rythm and blues kapely Eridu, šansony Zlatky Bartoškové, největší pecky legendárních Beatles od slovenských Backwards, či hity Karla Gotta i Waldemara Matušky z hrdla Bohuše Matuše se snad musely líbit i tomu nahoře. Mezi zamračenými chladnými dny byl totiž čtvrtek teplotně nadprůměrný a krom krátké spršky v samém začátku akce, po níž se nad přehradou objevila i duha, provázelo hudební událost krásné letní počasí.
Při produkci Eridu a Mandragory se přítomní oddávali spíše poslechu, než tanci a příznivci se maximálně pohupovali v hloučcích před pódiem. I tak ale odvedly kapely dobrou práci a tak jsme neslyšeli ani jeden kritický názor. Za nás však mohu dodat, že je škoda, že řada lidí si naplánovala příchod až na pozdější dobu a tak mnohým utekl i prvotřídní zážitek ze šansonů Zlatky Bartoškové, která dokonale navodila rockery rozdováděnou, relaxační a pohodovou atmosféru, která ke „Slunkám“ a létu tak nějak patří. Našlapáno pak bylo od osmé hodiny večerní, kdy na scénu přišli slovenští Backwards, alias John, Paul, Ringo a George. Známé a oblíbené hity Beatles dostaly publikum doslova do varu a Sluneční lázně duněly pod nohama dětí, dospělých i seniorů. Zejména posledně jmenovaní nám vyrazili dech svým elánem a tanečními kreacemi. Když dozněly poslední tóny Yesterday a Backwards opustily pódium, odebrala se s nimi domů i řada návštěvníků koncertu. Udělali ale chybu. Poslední hvězdou večera byl totiž Bohuš Matuš, který dodal akci punc „super pařby“ Jak sám uvedl, po Beatles by vystoupil snad jen blázen...a tak do toho šel. Sám. Občasné chtěné i nechtěné výpadky textu zvládal s humorem sobě vlastním a jeho repertoár byl tak nakažlivý, že nejenže rozvlnil (a dodejme, že fakt dobře :-) ) ředitele divadla Žura, ale řádně provětral hlasivky nás všech. Bylo to přesně to, co na závěr večera patřilo.
Buď jak buď, festival dobré hudby se vydařil a pozadu nezůstalo ani občerstvení. Dobré jídlo a neméně dobré pití, spolu s rychlou a příjemnou obsluhou jsou na „Slunkách“ tradicí, když se k tomu přidá ještě dobrá hudba, nechybí už k dokonalosti vůbec nic.