Klasická hudba je krásná sama osobě, když se jí ovšem ujmou mistři, je to zážitek na entou (za ní si dosaďme libovolně vysoké číslo). A  právě takto famózní zážitek nám přichystalo Smetanovo trio ve složení Jitka Čechová (klavír), Jan Talich (housle)  a Jan Páleníček (violoncello). Hudebníci si pro svůj koncert vybrali díla Sergeje Rachmaninova, Bohuslava Martinů a Bedřicha Smetany. Pro přídavek pak sáhli do dílny Antonína Dvořáka.

Úvodního slova se ujal Jan Páleníček, který ke každému skladateli uvedl několik zajímavostí a dychtivému publiku začalo trio servírovat neuvěřitelně krásný proud melodií. Jejich symbióza navodila až mystické chvíle a diváci si koncert vychutnávali se zatajeným dechem. Osobně jsem nikdy nebyla velkým příznivcem hudby Bohuslava Martinů, zdál se mi strohý a příliš důrazný, ale poté, co jeho tóny zazněly z rukou Smetanova tria se můj názor radikálně změnil. Nikdy jsem od Bohuslava Martinů neslyšela nic tak poetického a laskavého jako tentokrát. S úžasem jsem sledovala, jak smyčec s ladností klouže po strunách violoncella a levá ruka Jana Pálenička hbitě tančí po krku nástroje. Právě violoncello mě uchvátilo nejvíce, prvotřídní um však samozřejmě předvedly i housle a piano, každopádně nám všem trojice hudebníků par excellence doslova dokázala zharmonizovat duši. Záměrně se vyhýbám seznamu děl, která v Městském divadle Jablonec zazněla i obsáhlejšímu popisu úspěchů tohoto tělesa a doufám, že vás to dovede k hledání na You Tube i Google a poslechu jejich mistrovství v domácím prostředí a až v Jablonci vystoupí Smetanovo trio příště, budeme všichni u toho. (ims)