Komedie z divadelního prostředí, celkově satira, místy až crazy, tak nějak by se dala charakterizovat hra Daniela Hrbka (který ji rovněž režíruje) Smrt mu sluší. Příběh, jenž si bezostyšně bere na paškál divadelní zákulisí se všemi jeho neřestmi a propletenci, nemá v podstatě žádná tabu. Přičemž hlavní dějová osa pojme i zdánlivě méně důležité zápletky. 

Hlavního hrdinu, divácky oblíbeného a na divadle nepříliš úspěšného, Boba Barela hraje Michal Dlouhý, a to přesně dle popisu scénáristy, tedy tak, až z něj pot stříká. Jeho agent (Kamil Halbich) věnuje veškerou svoji energii, aby egocentrického herce´procpal´ do těch největších rolí. I on má ovšem své tajmství. Velice příjemné a civilní Halbichovo herectví ostře koresponduje s ´divadelnictvím´ Michala Dlouhého a za zmínku stojí i výkony vedlejších postav, tedy Roberta Jaškówa alias ředitele Zlaté kapličky, Natálie Řehořové v roli dramaturgyně Národního divadla,  Miroslava Hrušky alias ´hocha pro všechno´ Mirečka a Davida Punčocháře. Zatímco večer je naservírován publiku jako ´divácká oddechovka´, herci si zcela jistě sáhnou na dno svých sil. A jelikož se vše točí okolo života a smrti jednoho divadelního kritika, nepíše se mi tentokrát moje recenze vůbec lehce :-D Zbývá mi doufat, že to ´zmáknu´ aspoň tak, jak to ve hře ´ustál´ kritik Hartman (skvělý David Punčochář). Povedená a nikterak přeplácaná scéna Petra Masopusta byla doplněná potřebnými detaily, které si divák Národního divadla uvědomí ´na první dobrou´. Děj ani na chvíli nesklouzává do stereotypu či dokonce nudy. Hra je prostě dostatečně bláznivá navzdory tomu, jak citlivá témata popisuje. Však se taky k prasknutí nacpané Městské divadlo Jablonec otřásalo smíchem od začátku do konce a když Michal Dlouhý deklamoval z pódia svoji narážku na Brno, publikum smíchy doslova řvalo. A cože to Brno podle protagonistů tedy je? To vám prý napíše mobilní telefon, když trpíte na plyny, máte zapnutý konvertor a přiložíte si  telefon k zadní části právě v okamžiku, když si ulevujete  ;-) Narážkami se to ostatně během stopětačtyřicetiminutového večera jen hemžilo a publikum se mohlo utleskat. Smrt mu sluší je dílem bez hluchých míst, s perfektním obsazením, v němž jsou role psané přímo na tělo a je to znát. Překvapení střídá překvapení a výsledkem je vkusná situační komedie, u níž se nebude nudit ani ten největší škarohlíd. (ims)