Již popatnácté se sešli v Městském divadle v Jablonci  milovníci tance, zpěvu, divadla a života samého. Sešli se tu lidé s handicapem i bez něj, lidé známější i ti, kteří na prknech nějakého kulturního stánku stáli poprvé. Všechny ale spojovala touha předvést něco ze svého talentu a umění.

Akce s názvem „Společně nejen na jevišti“ naplnila divadlo a přítomným nabídla báječnou a pohodovou atmosféru a skvělou zábavu.

Úvod programu obstaraly děti z jabloneckého DPS Vrabčáci a  následně  představila moderátorka Lucie Peterková například sesterskou trojici tanečnic se sluchovým handicapem, zpěváka a harmonikáře Vladimíra Lehotaie, taneční seskupení vozíčkářů PATZ v čele s úžasnou Adélkou Kusalovou, jenž krom role taneční zvládla i úlohu hostesky, i energií nabitý tanec seniorek. K bujarému veselí, hurónskému smíchu a zapojení se do děje, dokázali popostrčit diváky členové klubu Asociace rodičů a přátel zdravotně postižených dětí z Liberce. Ti jsou již povedenými scénkami známí a tak ani jejich secvičení Křováci Mílové nezůstali pozadu. "Vůbec jsem nečekala, že se tady tolik nasměju," uvedla paní Vladimíra z jabloneckého domova pro seniory a pokračovala: "nikoho už nemám a o tomhle projektu jsem se dozvěděla náhodou. Ale příště přijdu rozhodně zase. Ta atmosféra je jedinečná a já dnešek beru jako svoje Vánoce." A podobně jsme všechna vystoupení vnímali i my. Každý účinkující šel doslova s kůží na trh a všem se to podařilo na jedničku. Ať již se zdravotním omezením, nebo bez něj, byli aktéři prostě „Boží“. Tolik upřímné radosti, smíchu, ale i odhodlání a vůle vytvořilo neopakovatelný zážitek.

Druhá polovina sobotního podvečera patřila vystoupení zpěváka a muzikálového herce Bohuše Matuše, který zazpíval písničky Karla Gotta i Waldemara Matušky tak, že v divadle „praskaly žárovky“. Nezapomněl však poděkovat řediteli Městského divadla v Jablonci Mgr. Pavlu Žurovi za podporu a přátelství. " Pavel je hrozně hodný člověk, pomáhá mi už pátým rokem a já jsem moc rád, že jsme přáteli," vysvětlil Matuš, který Pavlu Žurovi věnoval píseň Jdi za štěstím.  Celý pořad byl tlumočen do znakové řeči, přičemž se při překladu střídali hned tři tlumočníci. Jejich výkony, zvláště při přenosu písní do světa ticha,  si zasluhují obdiv. Musíme podotknout, že jde o osoby nejenom pohotové, ale zároveň pohybově nadané, neboť „zpívali“ doslova celým tělem. K sobotní akci pařily i dopolední worshopové dílny, kde se sešly například děti ze ZŠ logopedická v Liberci. I ty nám ukázaly, co se dokázaly naučit a vysloužily  si zasloužený potlesk. Vystoupily i členky liberecké logopedické poradny. Samotný závěr patřil společnému vystoupení všech zúčastněných a jejich zpěvu písně Slavíci z Madridu, jíž vévodil Bohuš Matuš. "Jsme tu již popatnácté a opět se tu sešli samí krásní lidé. Cítím tu úžasnou energii a přeji vám i nám všem hodně takových momentů i do budoucna," usmíval se v závěru Pavel Žur a jeho slova téměř zanikla v ohlušujícím jásotu, dupání a třepotání zdviženými pažemi, jimiž neslyšící vyjadřují potlesk. Děkujeme. Bylo to krásné.