Kdo by neznal veleúspěšný filmový snímek Warrena Adlera o manželské dvojici, která spolu neumí žít a ani se rozvést ´Válka Roseových´. A právě tuto, v podstatě filmovou klasiku, přeneslo na divadelní prkna Divadlo Na Fidlovačce Praha a pod režijním vedením Tomáše Svobody s ní přijelo do Městského divadla Jablonec nad Nisou.

A byl to zážitek. V hlavních rolích Barbary a Jonathana excelovali Aneta Krejčíková a Martin Písařík, jejich advokáty ztvárnili Lukáš Jurek a Lukáš Rous. Strohá, ale dostačující scéna Tomáše Svobody a Jany Harvanové skýtala potřebné ´uzemnění´ jiskřivému příběhu, který každý z nás zná téměř zpaměti. Je pravdou, že divadelní zpracování působí zkratkovitěji, ale vůbec to není na škodu. Všechny zásadní momenty na jevišti jsou a jsou servírovány divákovi s tím nejlepším koktejlem hereckého umu, drajvu, opravdovosti a nasazení, až se tají dech. Aneta Krejčíková jako by se pro roli afektované a zároveň nedoceněné Barbary narodila. Její pohybové nadání, mimika i gesta jsou zkrátka bravurní. Martin Písařík, alias její, trochu naivní, ale paličatý manžel, přesně vystihl pohnutky tohoto muže a jeho civilní herectví krásně dorovnávalo celkový vibe nesmrtelného smrtelného příběhu. A když jsme u té smrti, snad všichni jsme v zaplněném kulturním stánku čekali, jak se tvůrci poperou se závěrečnou scénou s lustrem. A po skvělé dvouhodinovce nás čekal skutečný bonbónek, jelikož stínohra, videoprojekce a kumšt udělali z této scény dokonalý majstrštyk. Bylo to úžasné, zábavné, známé a přesto neotřelé. Bylo to zkrátka boží. (ims)