Divadelní kus z dílny Járy Cimrmana. Těmito slovy popsali známou Cimrmanovu hru ´Záskok´ členové Ansámblu Mikoláše Dačického z Heslova na plakátech, oznamující jejich představení v Městském divadle v Jablonci. Na Járovy hry bývá samozřejmě vždy vyprodáno, to je ovšem prezentují ´nemladíci´ z divadla, nesoucího jeho jméno. Že bylo ovšem vyprodáno i tentokrát nás zprvu trochu překvapilo. Již o pauze bylo ovšem ze všech stran ve foyer slyšet, jak nadšení diváci jsou. A druhá půle večera, tvořená samotnou hrou, tomu dala korunu. A to skoro královskou.  Notoricky známé věty padaly z protagonistů v tom správném tempu a s přesnou intonací, navíc obohacené o mladistvějšího ducha. Je vlastně trochu paradox, že to známým gagům neubralo na přitažlivosti, ale naopak jim nový vítr osvěžil znělost..

"Tady uprostřed sedí vždycky honorace," halekali herci  z pódia do hlediště a doplnili: "Nejhorší je to z našeho pohledu tamhle vlevo, tam sedí vždycky samí blbečci. A náš úspěch tedy závisí nejen na nás, ale i na vás, divácích a především na těch vlevo." Ale protože se ve vyprodaném divadle smála strana levá i pravá, prostředek nevyjímaje, troufáme si říct, že tentokrát to blbečkům vyšlo. A mimochodem, kde myslíte, že jsem seděla já? Samozřejmě nejvíc vlevo ze všech. Díky, pánové, bylo to super. (ims)