Kde jinde, než v překrásné zahradě jabloneckého Ex klubu by si mohli návštěvníci vychutnat šansony neuvěřitelné dámy současné české šansonové scény, Zlatky Bartoškové.
Snad se na mě tato úžasná dáma nebude zlobit, když napíšu, že na první pohled to není ani sexbomba, ani ztepilá dračice, přesto je to Žena s velkým Ž, která vás prostě dostane do kolen do několika vteřin.
A přesně tak to bylo v Klubu Ex, respektive v zahradě s fontánou, která nemá v Jablonci obdoby. Zde se sešli milovníci šansonu, aby si se sklenkou v ruce, vychutnali večer, který si budou dlouho pamatovat.
Kdo mě zná, ví, že spatně vidím a mnoho známých projde vedle mě, aniž bych je zaregistrovala, ale Zlatka Bartošková je tak plná energie, dobré nálady a pohody a má takové charisma, že jsem si ji stihla všimnout ještě dřív, než se dostala na scénu.
A řeknu vám, rozbalila to opravdu skvěle. Texty, jdoucí až na dřeň, nám podala s takovou živočišností, až nám z toho naskakovala husí kůže. Její procítěné podání, srdce v každém tónu a to vše ruku v ruce s takovou přirozeností, až nám zůstával rozum stát, vytvořili neopakovatelnou atmosféru. Famózní doprovod, jenž tvořili pianista Jiří Toufar, houslistka Zuzana Grosmanová a kontrabasista Ondřej Šrámek. A byla to jízda. Moderátor večera Pavel Žur kladl všetečné otázky, Zlatka zpívala jako o život a obecenstvo podupávalo, pohupovalo se, smálo, sem tam otřelo slzičku a zkrátka žilo. Dobře jsem si všimla i majitele objektu Zdeňka Zezulky, který je po nehodě již řadu let upotán na invalidní vozík. Snad se na mě nebude zlobit, když napíšu, že skvělou hudbu jsme měli oba rádi již za časů, kdy jsem já viděla jako ostříž a on běhal jako srnka. Chci tím říct, že hudba vás prostě dostane, ať jste zdraví, či s nějakým omezením, vysocí či malí, tlustí či hubení, mladí i staří. Ta dobrá se vám prostě dostane pod kůži. Přesně tak, jako se to stalo ve čtvrtek večer v Klubu Ex.
Zlatka Bartošková začínala svoji pěveckou kariéru v orchestru Ladislava Bareše v Liberci, ale dle jejich slov bylo její první angažmá jablonecké. Zpívá výhradně vlastní repertoár a píší pro ni současní čeští textaři, básníci a skladatelé, mezi něž patří Pavel Cmíral, Jakub Zahradník, Jarmila Hannah Čermáková, Ondřej Suchý, Petr Ožana, nebo Jiří Toufar. Na jablonecké půdě se tentokrát představila v rámci projektu " Město plné tónů" a s finanční podporou Státního fondu kultury ČR. Večer byl rovněž přenášen on line.
"K hudbě mě přivedl tata, sem mě pozval úžasný Pavlin (Pavel Žur) a přestože nejraději vystupuji v klubech, kde mám posluchače a diváky na dosah, tady je to krásné a je to pro mě premiéra," uvedla šansoniérka, která ovšem začínala jako rocková zpěvačka, Zlatka Bartošková. A vedle mě se neudržela paní středního věku, otřela oči a prohlásila: " Čert vem covid. Když ještě umíme prožít takovéhle večery, vím, že bude zase dobře." A to jsou slova, která si budu ještě dlouho pamatovat. Děkujeme protagonistům, děkujeme Pavlu Žurovi a jeho týmu, děkujeme Zdeňku Zezulkovi za krásné prostory a děkujeme těm, kteří akci zaštítili finančně. Bude to zase dobrý. (ims)
