Nehřešte slovem, neberte si věci osobně, nevytvářejte si domněnky a dělejte vše, jak nejlépe dovedete. Čtyři dohody Jaroslava Duška opět do posledního místečka vyprodaly Městské divadlo v Jablonci. Velmi poutavé a obohacující Duškovo pojetí moudrosti starých Toltéků patří již mezi stálice, těšící se obrovskému zájmu publika napříč republikou i generacemi. Jak sám Dušek říká, původně si myslel, že to bude kus pro pár podivínů, jenže jich za těch zhruba devatenáct let stále přibývá. Navíc se stávají, v této nelehké době, tato moudra ještě aktuálnějšími, než dřive. Nebo je to tím, že se v nás čím dál víc probouzí kousek Brahmy, kterého nosíme všichni v sobě? Já sama jsem viděla Čtyři dohody již poosmé (a možná jsem si jedno zkouknutí ubrala) a pokaždé si z představení odnáším nové postřehy. Krom toho se samozřejmě královsky bavím, přestože je většina myšlenek určena spíš k hlubokému zamyšlení. Ale to by tu nesměl být právě Jaroslav Dušek, který ve svých tradičních béžových kalhotách, v bílé košili a s bosýma nohama pravidelně ukazuje, jak může být život a potažmo svět zábavný, inspirativní a velmi, velmi opravdový. Miluji  jeho zapálení pro věc, jeho široký úsměv a bezbřehou energii. Pokaždé dychtivě čekám, jak uvede své dva ´souputníky´, respektive hudebníky Zdeňka Konopáska a Pjéra La Š´ éze. Dvojice dostane nový název po každé písni a dost by mě zajímalo, jestli se Dušek někdy opakoval.

Letos jsme se v jabloneckém divadle dočkali aktualizované verze, v niž nechybělo sedmdesát nových pohlaví, korektnost za cenu velkých zmatků a úvaha, jak asi rodiče 1 a rodiče 2 budou nazývat děti. A také jsme pátrali po tom, zda je mateřské mlého jiné, než rodičovské. Zkrátka a dobře, byla toho celá řada. 

Protože se snažím každou z dohod do svého života zařadit, snažím se vám zprostředkovat můj zážitek z báječného večera jak nejlépe umím, protože nechci zhřešit ani plýtvat slovem, počet řádků omezím, váš názor si ráda vyslechnu a doufám, že mě moc nevykolejí ;-) a hlavně, jelikož není dobré, vytvářet si domněnky, doporučuji vám, abyste se příště do divadla vydali sami, pokud jste tam ovšem již nebyli. A když byli, třeba dopadnete jako já a budete chodit každoročně. (ims)