Opravdovým svátkem hudby by se dal nazvat večer 12. 5. 2023, kdy do Městského divadla Jablonec nad Nisou přivezlo Severočeské divadlo Ústí nad Labem notoricky známou, velmi oblíbenou a druhou nejhranější operetu Čardášová princezna. 

Již při příchodu byli návštěvníci ohromeni scénou, která nejenže dokonale sedla operetě, ale dokonce i samotnému kulturnímu stánku. Také orchestr Severočeského divadla již na místě ladil své nástroje, aby je následně rozezněl v těch nejkrásnějších rytmech Emmericha Kálmána. Roztančená Čardášová princezna spojuje maďarský folklór s atmosférou a elegancí vídeňských valčíků.  A protože je jablonecké divadlo vlastně zmenšenou kopií Vídeňské státní opery, neumím si pro něj představit lepší repertoár. Navíc balet, orchestr a sólisté se svých rolí zhostili s takovým umem, nonšalancí a až živočišnou radostí, že výsledek nemohl být jiný, než famózní. Jak všichni víme, hlavní zápletkou jedné z nejúspěšnějších světových operet všech dob je komplikovaná láska knížete Edwina von Lipperta a pěvkyně Sylvy Varescu, zvané Čardášová princezna. Obě tyto role obsadili protagonisté par excellence. V roli Sylvy okouzlila Tereza Mátlová a vedle ní zářil v roli Edwina Dušan Růžička. Musím podotknout, že především Dušan Růžička mě svým výkonem opravdu nadchl. Pěvecky jsou jeho kvality již známé, tady ovšem uspěl i jako herec a neztratili se ani ostatní pěvci.. Když k tomu přidáme dokonalé baletní výkony a překrásnou hudbu v provedení Orchestru Severočeského divadla Ústí nad Labem, a to pod taktovkou Miloše Formáčka, dostaneme se k zážitku, který lze slovy popsat jen stěží. Vlastně by se vše dalo shrnout větou, že Mátlové Sylva sluší, Růžičkovi svědčí Edwin i Mátlová, a to vše dohromady sluší jabloneckému divadlu. Ještě nikdy mi neutekly tři hodiny tak rychle jako tentokrát a ještě nikdy se mi nestalo, abych si nevšimla alespoň malé chybičky, která sice nebývá na závadu, ale zkrátka tam je. Tentokrát mám jedinou výtku, a to k jabloneckému publiku. "Opravdu si myslíte, že si tento večer a tahle snová Čardášová princezna nezasloužila standing ovation?"  Nemluvím teď o hrstce těch, kteří spolu se mnou povstali, ale k valné většině publika, které sice tleskalo ostošest, ale nohy je asi bolely více, než ruce.

Troufám si tvrdit, že kdyby svoje dílo v tomto provedení viděl sám Emmerich Kálmán, byl by šťasten. A my, stojící i sedící, jsme na tom byli stejně. Bylo to dechberoucí, bylo to dokonalé a my jsme si přáli jediné, ať to nikdy neskončí.

Opereta Čardášová princezna byla zahajovacím večerem v rámci letošního ročníku ´Město plné tónů´, který se v Jablonci tradičně koná za finanční podpory Státního fondu kultury ČR. (ims)