Městské divadlo Mladá Boleslav k nám přijíždí vždy s nějakou peckou. Tentokrát dramaturgie vsadila na známý příběh Julese Verna o tom, co způsobí jedna sázka v liverpoolském Reformním klubu, v jejímž důsledku se vážený anglický gentleman Phileas Fogg vydává na cestu kolem světa s jediným cílem. Zvládne se vrátit za osmdesát dní.
Kdo by příběh Williho Fogga neznal. Každý z diváků v zaplněném kulturním stánku byl však plný očekávání, jak si s pojetím konkrétních míst a notoricky známých peripetií mladoboleslavští poradí na omezeném prostoru divadelních prken. Již při příchodu všechny ohromila krásná a důmyslná scéna Kamila Bělohlávka, která během představení ještě ´ožila´ a doslova brala dech. Režie Ondřeje Havelky dokázala dokonale navodit atmosféru doby. Jeho nezaměnitelný rukopis příběhu výrazně přispěl a neumím si představit nikoho povolanějšího, než právě Havelku. Inscenaci nechybělo nic. Jeli jsme lodí, letěli balónem, setkali se s Indiány a zachránili krásnou Audu. A jak jsme u mladoboleslavského divadla zvyklí, obsazení a výkony protagonistů si zaslouží ta nejvyšší ocenění. Martin Zbrožek, Vojtěch Havelka, Rozálie Havelková, Václav Wortner, Petr Bucháček, Radim Madeja, Eva Reiterová či Jakub Šafr se do svých rolí vžili jako mávnutím kouzelného proutku a tak byly občasné fórky, gesta, slovní hříčky i zápletky věcí velmi přirozenou a přesně v duchu celkové atmosféry.
Na co u této road mowie nesmíme zapomenout je hudba, na níž s Ondřejem Havelkou spolupracoval Jakub Šafr. Právě ta byla stěžejním doplňkem velmi milé a pohodové hry, která uchvacuje mimo jiné i tanečními kreacemi. Vojtěch Havelka a jeho sestra Rozálie se dokonale ´potatili´ a jejich step, vlídný výraz i mluva byly naprosto famózní. Stejně jako uchvacující Martin Zbrožek v hlavní roli Philease Fogga, jenž i tentokrát díky sázce prožil nejedno dobrodružství a ještě našel svoji životní lásku.
A co říci závěrem? Městské divadlo Mladá Boleslav je vždy zárukou kvality a ani tentokrát nezklamalo. Dodalo nám, divákům, typickou ´Verneovku po Havelkovsku´, což se ukázalo být symbiózou velmi, velmi funkční. I proto si Cesta kolem světa za 80 dní vysloužila neuvěřitelně dlouhý aplaus, že si troufám říci, že pokud nepřestalo, tak tam nadšené publikum tleská ještě teď. (ims)
