Ano, přesně tak. Místo očekávaných Líbánek na Jadranu se diváci v Městském divadle Jablonec nad Nisou dočkali náhradního představení s touto oblíbenou dvojicí. 

Slavná italská komedie Carla Goldoni se dočkala překladu Jaroslava Pokorného a nastudování se ujalo Studio Dva Divadlo Praha. Kromě zažité ´divadelní  manželské´ dvojice Holubová - Klepl doslova excelovali Kristýna Nováková, Jana Krausová, Jiří Plojhar, Petr Pěknic a další. Především Petr Pěknic v roli soudce drží tentokrát všechny trumfy v rukou.

Režisér Milan Schejbal vsadil nejenom na prvotřídní herecké výkony, ale i dokonalou scénu Adama Pitry a povedenou hudbu Ondřeje Brouska, a velmi věrohodně tak dokázal nastolit atmosféru malé rybářské vesničky na jihu Itálie, kde to ševelí neustále. A kdyby jenom ševelilo, tam se klevetí, křičí, řve, ale i raduje a miluje takřka bez přestání. Pokud se chcete na moment ocitnout ve světě vyjadřovaných emocí, nepotlačovaných pocitů a extrovertních povah, je pro vás Poprask na laguně tou pravou zábavou. Mně osobně zarazila až přílišná podobnost postavy Bohumila Klepla s románovou předlohou Kamila z Brouka v hlavě. Je to ale čistě můj pocit, jelikož právě tím si Klepl vždy vysloužil bouřlivý chechot. Na druhou stranu ovšem musím zmínit vypilované gagy a gesta, doplňující uvěřitelnost příběhu a zároveň vyvolávající salvy smíchu. Ostatně, právě minigesta a jakoby mimoděk zmíněné poznámky jsou tím, čím jsou Klepl s Holubovou pověstní.

Každopádně je Poprask na laguně povedenou ´Itálií´ v širším slova smyslu. Jedná se o svižnou a veselou oddechovku, vystavěnou na  klasických základech. Není proto divu, že se vyprodané divadlo ´klasicky řehtalo´ a dokonce vyjádřilo svoji spokojenost vestoje. (ims)