Silný příběh motivovaný skutečnou událostí, skvělá hudba i režie a bravurní herecké výkony. Takový byl pondělní večer v jabloneckém kulturním stánku, kam zavítalo Městské divadlo Mladá Boleslav s představením Králova řeč.  Pod režijním vedením Petra Mikesky Mladoboleslavští rozehráli známý příběh s hloubkou i humorem, přesto postavený na základech nelehké doby a situace. V hlavní roli koktavého anglického krále se představil jinak vždy excelentní Radim Madeja, který byl tentokrát pouze dobrým. Koktavý král, který téměř nekoktá, není úplně třešinkou jinak skvělého večera. Možná je však moje kritika ovlivněna famózním výkonem Martina Stránského v téže roli. Naopak Petr Bucháček se coby samozvaný logoped dokonale blýskl a pochvalu si zaslouží i dvojice Milan Ligač                        (David,  princ velšský) a důvod jeho abdikace,  Svatava Hanzl Milková  (Wallis Simsonová). 

 Městské divadlo Mladá Boleslav je perfektními nastudováními her pověstné a ani tentokrát nezklamalo. Patrová scéna, posuvné schody s plošinou (viděné již v jiných jejich inscenacích), syrové dobové záběry a videoprojekci vyvážila italská lidová píseň Bella Ciao, která se ve své době stala hymnou italských partyzánů v boji proti nacismu, a která roztleskala i publikum.  Petru Mikeskovi se úchvatnou režií 165minutového příběhu podařilo udržet diváky stále ve střehu, hra nemá hluchá místa, je svěží, vtipná, herci na sebe slyší a nechybí ani interakce s publikem.

Většina z nás příběh prince Alberta, syna krále Jiřího V., zná, a to jak z divadelních prken, tak i díky oscarovému filmu Toma Hoopera, ale rádi si tento ´osobní zázrak s obrovským přesahem´ přijdeme vychutnat znovu. A nastudování Mladoboleslavských vás rozhodně nezklame. (ims)