Rázná, cílevědomá, s ostrým jazykem a mocná i opuštěná zároveň, taková byla královna kosmetického impéria Helena Rubinstein a přesně tak ji zachytila Dana Syslová ve hře Madame Rubinstein, a  kterou do jabloneckého divadla přivezla Filmová a divadelní agentura ADF Praha.

Vedle Syslové se, v režii Petra Svojtky, zaskvěla v roli Elizabeth Arden Milena Steinmasslová a oběma dámám zdatně sekundoval Jiří Hána alias Patrick O´Higgins, neboli ´Irskej´.

Hra mapuje poslední desetiletí života podsadité podnikatelky polského původu, která na základě obyčejného krému s ovčím tukem vybudovala společnost, jenž ženám navždy změnila život. Mottem Heleny Rubinstein bylo: Neexistují ošklivé ženy, jen líné - a přesně v tomto duchu řídila i svůj život. Bezmezná pracovitost, víra v sebe samu, schopnost bez okolků nazývat věci pravými jmény a pevné zásady pro sebe i své nejbližší ji dovedly až na vrchol, ale také ji stály přátele a narušení rodinných vazeb. Maloval ji Salvatore Dali i Picasso, zdobila se šperky, původně patřící Kateřině Veliké a sňatkem přišla k titulu princezny.

Ač se na první pohled může zdát téma spíš racionální, ve skutečnosti se tvůrcům podařila svěží a energická hra, plná břitkého humoru i peprných hlášek. Tak nějak mimoděk díky tomu zvládneme i situace, které mají k humoru daleko, o to víc však o nich budeme následně přemýšlet. Bravurní Dana Syslová dokázala přepečlivě vystihnout podstatu osobnosti této ´kosmetické královny´, její projev jakoby ani nebyl hraný, prostě byl a byl famózní.. 

"Manželství je zapeklitá věc, která nekončí dobře. Snad jen Marie to vydržela s Josefem, a to ještě určitě jen kvůli tomu parchantovi," deklamovala z pódia a přidala moudro z kosmetického ranku, v němž měla podsaditá Helena nezaměnitelné místo: " Dva roky jsme učili ženy líčit se. Sice by za dva roky mohly mít bakalářské tituly, ale k čemu by ošklivým a nezaměstnaným ženám byly? "  Skvěle propracovaný text zněl z úst protagonistů velmi uvěřitelně, aniž by pohoršoval, či působil lacině. Jediným slabším bodem životopisného příběhu je poměrně chudá scéna, kterou ovšem divák rád promine. A  přestože tentokrát nebylo divadlo zaplněné do posledního místečka, dokázalo publikum potleskem i ovacemi pokořit pěkných pár decibelů. (ims)