Hudební komedie o lásce, vztazích a jejich proměnách v průběhu času ´Miluju tě, ale ...´si získala publikum již od prvopočátku. Autorem libreta a textů písní je Joe Di Pietro a pod hudbou je podepsán Jimmy Roberts.  Do Městského divadla Jablonec nad Nisou s ní přijelo Divadlo Palace Praha v překladu a texty Adama Nováka a v choreografii Pavla Strouhala. Muzikál měl premiéru v roce 2003 a postupem času prošel různými divadelními scénami a došlo i k částečné obměně obsazení, po celou dobu ji však režíruje Antonín Procházka a Divadlo Palace Praha ji má v repertoáru od roku 2013.

Série scének a písní z partnerského života, a to od první lásky až po seznámení v krematoriu je určena pro čtveřici protagonistů, Danielu Šinkorovou, Evu Staškovičovou, Lumíra Olšovského a Romana Vojtka, kteří množství převleků a situací zvládli s bravurou. A zatímco od Lumíra Olšovského a Romana Vojtka jsem skvělý výkon čekala, Eva Staškovičová byla pro mě zjevením. Dokonale zvládla své role nejen pěvecky, ale i pohybově. Vynikající byl hudební doprovod ´živých muzikantů´, kdy jeviště rozezněl klavír Petra Vondráčka a housle Anny Romanovské Fliegerové.

A co říci k etudám samotným? Představení jsem viděla poprvé před několika lety a od té doby režisér s protagonisty jednotlivé gagy dokonale vychytali. Každé mrknutí oka či pohyb prstů má svůj důvod a je vidět, že si to herci užívají. Snad jen Petru Vondráčkovi ubylo hlášek, ty, které zůstaly ovšem stojí za to. Každý divák si v nabízeném množství scének najde tu svoji aktuální a u té se, logicky, pobaví nejvíc. Každopádně jde o druh divadla, který nemusí vyhovovat každému a stopáž 165 min (s přestávkou)  je rovněž poměrně velkorysá, ale já jsem se bavila a troufnu si říci, že spolu se mnou i většina publika. V závěru někteří dokonce povstali, aby tak vyjádřili svoje nadšení. (ims)