Bůh stvořil lásku, ale nebyl to zrovna jeho ´majstrštik´. Tato věta tvořila gró muzikálové komedie "Ženy na pokraji nervového zhroucení", kterou do narvaného Městského divadla v Jablonci přivezlo pražské Divadlo Na Fidlovačce 

Úspěšný  film o mužích a ženách, jejich vzájemném trápení a okolnostech, které umí vždycky všechno zašmodrchat, ale i rozplést, dal vzniknout formátu mírně odlišnému - muzikálu. Již obsazení, kde hlavní roli hraje Iva Pazderková, dává tušit, že se jedná o počin plný energie, vtipu a jakési ´chytré ztřeštěnosti´. Nutno dodat, že Iva Pazderková se své role chopila více než zdařile a tak, krom brilantního hereckého výkonu uspěla i pohybově a pěvecky. " Pořád se vedou nějaké polemiky, jestli ta Pazderková umí zpívat, když dokonce porotcovala nějakou tu pěveckou soutěž a tady nám jasně ukázala, že jí to jde nadmíru dobře," usmívala se o přestávce Zdena ze Železného Brodu, která se prý díky muzikálu vrátila do období, kdy ještě nebyla vdaná a trápila se pro svoji první lásku. 

Muzikál je situován do madridských uliček koncem osmdesátých let, kdy město pulsovalo životem, překotným rozvojem, uměním i vášněmi. Tryskající emoce jsou samozřejmě pro Jižany typické a tady byly divákům nabídnuty velmi přirozenou a atraktivní formou. Španělský temperament, skvělá choreografie s neméně zdařilými tanečními výkony, to vše doplněné hudbou, při níž se divák jen stěží dokázal udržet na židli bez pohupování, funkční a přitom zajímavá scéna a samozřejmě zpěv, takové byly hlavní atributy večera, které dokázaly udělat z jabloneckého kulturního stánku jednu velkou, zábavnou, madridskou čtvrť. Již zmiňovaná Iva Pazderková ovšem nebyla jedinou, kdo předvedl dokonalý pěvecký výkon. Krom jiných, zvládl neméně bravurně svoji roli Iván, Pepin jevištní partner, v excelentním podání Lukáše Vlčka. Ten si publikum získal skvostným hlasem a když sestoupil do hlediště s kytičkou, sledovaly ho přítomné dámy se zatajeným dechem. Kytičku jsem shodou náhod dostala já a protože bylo předání spojené i s políbením ruky, popisuje se mi tento moment nezaujatě jen stěží :-)

Každopádně,  původně obávaná nadměrná ztřeštěnost se nekonala, Ženy na pokraji nervového zhroucení nabídly uvolněnou zábavu, bezbřehou radost, ale i citovost a poetiku, přesně tak, jak je nabízí láska samotná. Režie Kateřiny Duškové neměla slabá místa a přesně dokázala vyvážit děj příběhu. Za svůj výkon si při choreograficky promyšlené děkovačce protagonisté vysloužili dlouhotrvající hurónský potlesk a diváci odcházeli domů s pocitem báječně stráveného večera. (ims)