Ačkoli jde o satirickou komedii, její téma je extrémně citlivé a má zásadní vliv na naši životní spokojenost. Původní hru Maria von Mayenburga ´Ošklivec´ přivezl do Jablonce Činoherní klub Praha v režii Braňa Holičeka a bylo na co se dívat.

V bezmála stominutovém představení exceluje Vojtěch Kotek v roli vědce, který NENÍ? dostatečně krásný na to, aby prezentoval svůj vynález mezi potencionálními kupci. V ´magnetickém poli´ promyšlené scény Nikoly Tempíra nastává kolotoč image světa, přehršel plastických úprav a vylepšování zevnějšku, tedy věcí, viditelných na první pohled tak, aby se postupně, plíživě, ale neodbytně, dostaly na povrch věci, s nimiž plastický chirurg nic neudělá.

Hlavní hrdina se jmenuje Lette a jeho život poznamenán lety je. Tedy lety a pády. Jak jsme formováni dnešní společností, jak důležité je rčení nebýt  ´Navrch huj a vespod fuj´,  a jak jsme sami se sebou spokojení. To jsou otázky, které protagonisté večera (vedle Kotka ještě Marta Dancingerová, Václav Šanda a Martin Finger) nastolili v ´plné palbě´ a hodně napřímo. Braňo Holiček využil potenciál příběhu ´do mrtě´ a výkony herců z jeho práce dokázaly udělat ještě větší lahůdku. Je opravdu sebevědomí, postavené na líbivém zevnějšku,  tak neochvějné jak se zdá? A není spokojenější ten, kdo sází na jiné hodnoty? V rámci představení si z publika Vojtěch Kotek vytáhl jednu dámu, aby tím v dané chvíli demostroval, že s krásným obličejem může mít každou ženu, na kterou si ukáže. Bylo snad řízením  osudu, že tou ´vyvolenou´ jsem se stala já. Já, která jsem před mnoha lety podstoupila kombinovanou transplantaci dvou orgánů, na jedno oko nevidím (což je patrné) a mám x dalších životních zkoušek za sebou. Právě proto si mě ten Vojta vybral. Prošla jsem mnoha výzvami, ale tvář, přestože nese pár šrámů, tak ta je moje skutečná. A právě proto se na sebe mohu podívat každé ráno do zrcadla a právě proto sakra vím, o čem tahle hra byla. A to, že jsme tímto poznáním prošli v podstatě za doprovodu neutuchajícího smíchu je zkrátka a dobře parádní. Díky, ještě teď se mi klepou kolena. (ims)